Mor

Mor je vážné infekční onemocnění, které je známé již od starověku. Způsobuje jej bakterie Yersinia pestis. Původní, nejširší význam výrazu „mor“ označuje jakoukoli infekční nemoc, která vážně postihuje společnost. V užším významu mor představuje nemoc způsobenou právě bakterií Yersinia pestis.

Morové epidemie byly dříve velkým postrachem společnosti a způsobovaly rozsáhlá úmrtí obyvatel. V dnešní době se již mor téměř nevyskytuje, stále jsou však některé případy onemocnění hlášeny na kontinentu Ameriky a v některých částech Asie a Afriky.

Mor se může vyskytovat jak u lidí, tak u zvířat – a to hlavně u hlodavců (myší, potkanů ad.).

Nemoc se může projevit ve třech podobách:

1)    Septický mor

2)    Dýmějový mor – tato forma moru může být na člověka přenesena blechami infikovanými hlodavci s nemocí

3)    Plicní mor – tento druh je podstatně rizikovější, projevuje se velmi rychle a v neléčené podobě v drtivé většině případů končí smrtí. Mezi lidmi se přenáší jako kapénková infekce

Inkubační doba je v případě tohoto onemocnění velice krátká. Příznaky formy přenášené blechami jsou následující:

-       teplota,

-       únava,

-       bolesti kloubů,

-       třesavka,

-       hnisavý zánět v mízních uzlinách – prasknutí hnisavých ložisek může vést k celkové otravě krve.

Mor v podobě přenášené kapénkovou infekcí se projevuje jako těžký zápal plic – je provázen horečkou, zimnicí, často také velmi silnou bolestí hlavy.

Prevence spočívá převážně ve vyvarování se kontaktu s nakaženými hlodavci či v užívání repelentu proti hmyzu (čímž se zabrání kousnutí blechou).

V případě podezření na onemocnění morem je důležité co nejrychleji zahájit léčbu, při které jsou nemocnému primárně podávána antibiotika – streptomycin, gentamicin nebo tetracyklin. V případě plicního moru je důležitá také izolace nemocného.