Tularémie, často označovaná jako zaječí nemoc, je bakteriální infekce, která se u
nás i v dalších evropských zemích objevuje převážně v teplých měsících roku. Jejím
původcem je nenápadná, ale velmi odolná bakterie Francisella tularensis. Tato
nemoc postihuje především volně žijící zvířata, hlavně zajíce a hlodavce, ale nakazit
se jí může i člověk. Nákaza je možná při kontaktu s infikovaným zvířetem, přes kůži
při poranění, po kousnutí klíštětem nebo bodnutí komárem, ale i při práci v
kontaminované půdě nebo pitím neprověřené vody z přírody. Přímý přenos tularémie
z člověka na člověka však nehrozí.
Příznaky tularémie jsou:
Tularémie se může projevit několika způsoby podle toho, kudy bakterie do těla
pronikla. Nejčastější je kožní forma nemoci s vřídky a zduřením uzlin, ale může se
objevit i forma plicní, pokud dojde k vdechnutí bakterií, například při sekání trávy, kde
se vyskytují nemocná zvířata. Bakterie Francisella tularensis dokáže i několik měsíců
přežívat v půdě nebo vodě, a tak je možné se nakazit i bez přímého kontaktu se
zvířetem.
Prevence tularémie spočívá hlavně v ochraně před klíšťaty a bodavým hmyzem –
pomáhá tedy nošení dlouhého oblečení, používání repelentů, prohlídky těla po
návratu z přírody i vyhýbání se kontaktu s nalezenými uhynulými zvířaty. Pokud
pracujete na zahradě nebo v přírodě, je dobré používat pracovní rukavice. Vyhněte
se také pití vody z neověřených přírodních zdrojů, protože bakterie může přežívat i v
potůčku nebo studánce.
Léčba tularémie probíhá obvykle v nemocnici a spočívá v podávání speciálních
antibiotik, na která je bakterie citlivá. Čím dříve se léčba zahájí, tím je průběh nemoci
lehčí a kratší. Neléčená tularémie může vést k vážným komplikacím, jako je
poškození vnitřních orgánů nebo dlouhodobé oslabení organismu.
Tularémie patří mezi takzvané zoonózy, tedy onemocnění přenosná ze zvířat na
člověka, a už v minulosti byla zkoumána i jako možná biologická zbraň kvůli své
vysoké nakažlivosti a odolnosti bakterie. Dnes se s tularémií setkáváme hlavně při
pobytu v přírodě a stačí dodržovat základní pravidla prevence, abyste riziko nákazy
výrazně snížili. Pokud se přesto po pobytu v přírodě objeví horečka, bolest uzlin nebo
vředy na kůži, je vždy namístě vyhledat lékaře a nepřecházet možné příznaky tohoto
nakažlivého onemocnění.